Kamna a sporáky
Pokračujte v nákupu:
Ekologické spalovací ohniště kamen Nordica
Kamna Nordica značně snižují emise oxidů dusíku (NOx) a oxidu uhelnatého (CO). Evropská norma na zkoušení kamen EN 13240/A2 udává nejmenší účinnost přes 60 % a emise CO pod 1 %. Mnohem přísnější hodnoty má např. německá norma DIN+, která udává nejmenší hodnotu účinnosti přes 78 % a emise CO pod 0,12 %. Všechny nové výrobky Nordica jsou zkoušeny podle normy DIN a DIN+ a splňují tyto nejpřísnější parametry. O pravdivosti hodnot Nordica informuje své zákazníky nejen pouze ústně (jako mnohé firmy), ale také v návodu k použití je tabulka s naměřenými parametry. Čím je dosaženo tak skvělých parametrů? Především je to kvalitní znalost procesu spalování. Dvojité spalování je základní povinnost, ale Nordica šla mnohem dále a má spalování třístupňové.
Co je třístupňové spalování?
Pro rozhoření paliva potřebujete první vzduch – primární. Po jedné až dvou hodinách, když se vytvoří žhavá vrstva o teplotě >300 °C se primární vzduch zcela zavírá. Nastupuje sekundární hoření sekundárním vzduchem, který prudce vstupuje nad palivem. Nordica umí tento sekundární vzduch silně ohřát, až na 600 °C a vhánět podél skla do paliva. Tím se vytvoří pyrolýzní stav – hoří plyny nad palivem. Intenzita tohoto vzduchu se dá pochopitelně regulovat. Tím lze nejlépe – podle barvy plamenů, nastavit i optimální hoření. Třetí vzduch, který vystupuje tryskami v zadní části ohniště těsně pod prvním deflektorem má za cíl silnou turbulenci plynů. Tento vzduch je také silně předehřátý a s promícháním, a katalytickým dohořením v třetí dohořívací zóně, se dramaticky snižuje obsah CO a stoupá účinnost. Odcházející teplota do komína je průměrně 150 °C až 170 °C a maximum je na hranici 350 °C. Jako vedlejší produkt kvalitního spalování je dlouhodobě čisté sklo. U kamen Nordica není běžné seškrabování usazených dehtů tak jako u jiných firem, ale normální je čisté sklo.
Od hoření dřeva k totálnímu spalování
K dokonalému spalování dochází jen při vysokých teplotách. V minulosti se proto spalovací prostor obkládal šamotovými deskami umožňujícími dosažení teploty zhruba 400 °C. Litina umožnila zvýšit spalovací teplotu až na 600 °C, ale při žáru přes 850 °C dochází k jejímu poškození. Dokonalé spalování probíhá až při teplotě 900 °C, k tak zvanému totálnímu spalování dokonce až při teplotě o 300 °C vyšší. Z paliva se uvolní veškerá energie, která je v největší části obsažena v plynné složce. Zbývá malé množství popela, hoření je klidné a čisté, nedochází k zatěžování životního prostředí.
K dosažení vysokých teplot je zapotřebí izolovat spalovací prostor zcela novými přírodními materiály, mezi něž patří například hořečnatoželeznatá slída nebo žáruvzdorné keramické vlákno na bázi kalcium-silikátů a hlinitokřemičitých oxidů. Lisované desky z těchto materiálů jsou světlé, pevné, mají nízkou tepelnou vodivost.
Firma Piazzetta ve svých krbových vložkách používá původně vyvinutý a patentovaný keramický materiál Aluker, který bez poškození odolá teplotám až 1.400 °C. Jeho světlá barva odráží do interiéru více světla a tepla. Velké množství uvolněné energie ale nesmí přijít vnivěč. Proto jsou vložky této firmy dvouplášťové. V jejich spodní části je nasáván čerstvý venkovní vzduch (z okolí domu). Průchodem se ohřeje a přirozeným prouděním vyhřívá nejen místnost s krbem, ale až čtyři další místnosti v patře. Nejedná se o jedinou přednost těchto krbů. Vzhledem k nadbytku tepla je možné do spodní části vložky umístit ventilátor-turbínku, která odebírá teplý vzduch z horní části. Jednou ohřátý vzduch se prouděním shora dolů kolem zadní části krbové vložky znovu ohřeje až na 110 °C, a poté může být vháněn přímo do interiéru nebo může prostřednictvím nainstalovaných rozvodů vytápět dvě sousední místnosti. Jde o dnes již známý a vyhledávaný systém multifuoco, což je firmou patentovaný vícenásobný ohřev vzduchu. Jeho další nezanedbatelnou výhodou je i přísun čerstvého ohřátého vzduchu, takže odpadá nutnost větrání.
Vodou se topit nedá
Lidé, kteří používají jako topivo dřevo, by na neslučitelnost ohně a vody neměli zapomínat. Stačí si připomenout, že čerstvě poražený strom obsahuje až 50 % vody. Jeden kilogram neproschlého dřeva tedy může obsahovat celých 50 dekagramů vody. Surové dřevo proto do kamen nepatří. Pro ekologické spalování je nezbytné tuto surovinu vysušit na hodnoty obsahu vlhkosti 20 až 25 %. U tvrdého dřeva lze takových parametrů dosáhnou po dvou letech, v případě měkkého či naštípaného dřeva stačí zhruba osmnáct, někdy i dvanáct měsíců skladování v suchém prostoru. Není-li k dispozici uzavřený dřevník, je nezbytné skladované topivo důkladně přikrýt plachtou nebo igelitem. Nechat hranici „vysychat“ dva roky pod odkrytým nebem by samozřejmě kýžený efekt nepřineslo.
Někdo může namítnout, že bříza hoří i mokrá. Má pravdu, ale správný spalovací proces musí projít dvěma fázemi, jejichž úspěšné realizaci příliš vlhké topivo zabraňuje. První je zapálení na roštu a dosažení teploty přes 300 °C, kdy začne probíhat tepelný rozklad paliva nazývaný pyrolýza. Vzniká při něm mnoho spalitelných plynů a také na energii bohaté dehty. Plyny poté projdou druhým spalovacím procesem, který probíhá nad palivem za přítomnosti dalšího, tzv. sekundárního vzduchu. Tento proces oxidace je provázen dalším vývinem tepla a většina jedovatých plynů se zároveň mění na neškodný CO2 a vodu. Čím je spalovací teplota vyšší (až 900 °C), tím větší je i uvolnění plynné části z paliva
Pro tak vysoké teploty není lehké vyrobit spalovací prostor. Velmi starým materiálem na výrobu kamen a krbů je litina, která odolává teplotám okolo 800 °C a má i osvědčené akumulační a izolační vlastnosti. Při vyšších teplotách ale u ní dochází k deformacím a praskání. Speciální cel sice odolá vysokým teplotám bez poškození, ale nemá potřebné tepelně izolační vlastnosti. Veškeré sálavé teplo proto předává do prostoru.


